Hermína Franková a Jan Kačer zemřeli

Hermína Franková napořád změnila svět československého filmu. Výraznou stopu na něm zanechal i Jan Kačer. Obě tyto osobnosti nás nedávno opustily.

Hermína Franková: Matka slavné čarodějky

Málokomu se podaří, že k filmové nesmrtelnosti mu stačí jediné dílo. Hermína Franková to zvládla, když napsala povídku Čarodějnička na koštěti. Podle ní v roce 1971 vznikl film Dívka na koštěti s Petrou Černockou v hlavní roli. Ten se i více než půlstoletí po premiéře těší mezi diváky nemalé oblibě.

Hermína Franková ale vytvořila více děl než jen příběh o mladé čarodějnici Saxáně. Narodila se v roce 1928 a absolvovala farmacii na brněnské Masarykově univerzitě. Psaní se začala aktivně věnovat v první polovině 60. let. Již zmíněnou povídku, která ji proslavila, vydala v roce 1968. Nepsala ale jenom pro děti, nýbrž stála i za řadou knih pro dospělé, jako je například Blázni a Pythagoras či Ženy pod helmou. Její doménou ale zůstaly právě příběhy cílící na děti a dospívající. Její posledním vydaným příběhem se stala kniha Slečna Florence a pátrací četa z roku 2019.

Stejně jako jiní umělci, ani Hermína Franková se během období komunismu nevyhnula zákazu činnosti. Konkrétně mu čelila v 70. letech. Tehdy místo psaní pracovala v lékárně a svá díla vydávala pod jmény jiných lidí. Třikrát se vdala, podruhé za kolegu spisovatele Oty Šafránka, a měla dvě dcery. Hermína Franková zemřela 7. června ve věku 95 let.

Jan Kačer: Divadelní rytíř

Obdobně vysokého věku, 87 let, se dožil herec a režisér Jan Kačer, který zemřel 24. května a narodil se v roce 1936. Byl jedním z významných členů Nové vlny a důležitou tváří Činoherního klubu, který v roce 1965 založil. Šlo o vpravdě renesančního člověka, který kromě hraní ve filmech a v televizi vystupoval rovněž v divadle a působil i jako divadelní režisér. Za svou divadelní činnost obdržel před třemi lety Cenu Thálie.

Ani na filmovém plátně Jan Kačer nezahálel. Vytvořil desítky rolí, z nichž je těžké vybrat jen pár. Ze známějších filmů spolupracoval například na historickém dramatu Údolí včel (1967) či komedii Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky ze stejného roku. Kačer s přehledem střídal žánry, cizí mu nebyly dramata (Smrt si říká Engelchen) ani komedie (Výchova dívek v Čechách). Naposledy se ve filmu objevil v loňském dramatu Moc.

Jan Kačer vystudoval keramickou školu a po ní absolvoval divadelní režii na DAMU. Devět let působil v Činoherním klubu a zrežíroval nejednu ruskou klasiku, jako byl například Višňový sad anebo Revizor. Jeho rodinný život byl poklidný – téměř šedesát let byl ženatý s herečkou Ninou Divíškovou a měl s ní tři dcery. Byl aktivní v politice, v 90. letech působil v Občanském fóru. Handicapovaným lidem pomáhal díky vedení organizace Nadace Charty 77. Kdo by se o jeho životě rád dozvěděl víc, může si přečíst čtyři knihy, které Jan Kačer napsal: Jedu k mámě, Mírnou oklikou, K přátelům a Zadními vrátky.