Český film a Oscaři: Kdo dříve zvítězil?

Český film a Oscaři mají překvapivě dlouhou společnou historii. Překvapivou zejména v tom, že na tak malou zemi, jakou Česká republika, potažmo Československo bylo, jsme získali na Oscarech více než jednu cenu a nominaci. Nově se boje o možnost získat Oscara zúčastní historické drama Vlny, které natočil herec a režisér Jiří Mádl. Kdo z jeho předchůdců zabodoval?

Český film a Oscaři zářili ve zlatých šedesátých

Nedá se nic dělat, i nadále platí, že největší úspěch československá kinematografie na Oscarech slavila v 60. letech, v období takzvané Nové vlny. Tehdy před srpnovým vpádem vojsk do Československa došlo k rozvolnění poměrů a odrazilo se to i na vznikajících filmech. Mladí filmaři se nebáli točit společensky kritická a palčivá díla, která se trefovala do neduhů světa i špatných lidských vlastností. 

Jako první zabodovalo válečné drama Obchod na korze (1965) Jána Kadára a Elmara Klose, které získalo cenu za nejlepší cizojazyčný film. Stejný úspěch se o dva roky později podařilo zopakovat adaptaci novely Bohumila Hrabala. Ostře sledované vlaky (1966) natočil Jiří Menzel a zahraniční porotu kromě krásy odhaleného ženského pozadí uchvátil i příběh jako takový.

Do třetice všeho dobrého pro nejlepší cizojazyčný film musíme přeskočit do 90. let. Po revoluci toto ocenění prozatím získal jediný film, drama Kolja (1996) Jana Svěráka s jeho otcem Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli. Od té doby zatím žádný český film na tento úspěch nedosáhl.

Slavili i jednotlivci

Výše zmínění jsou jistě nejznámější, ale český film a Oscaři se netýká pouze filmů jako takových, ale i jednotlivých osobností. Za tou první se vrátíme hned do 40. let. Málokdo ze současných diváků si vybavuje, že Ivan Jandl obdržel takzvaného dětského Oscara za hlavní roli v americko-švýcarském válečném dramatu Poznamenaní (1948). Film si díky své kvalitě zaslouží pozornost i dnes.

Zajímavé je, že na rozdíl od v Česku či Československu vzniklých filmů jednotlivci na Oscarech bodují hlavně v případě, že jsou součástí štábu či obsazení cizojazyčného filmu. Jinými slovy, na příčku nejlepšího herce hned tak žádný Čech nedosáhne, pokud hraje výhradně v domácích filmech. Jestli chce mít šanci získat byť jen nominaci, statisticky je jeho nejlepší nadějí se prosadit v zahraničních produkcích.

Týká se to nejenom herců, ale i členů štábu. Miloš Forman se na chvíli vrátil do Čech, aby zde natočil část svého historického dramatu Amadeus (1984). Za tento dnes již klasický snímek si odnesli ocenění hned dva Češi, díky čemuž jde o rekord. Karel Černý získal cenu za výpravu a Theodor Pištěk uspěl díky kostýmům.

Přeskočme o více než 30 let dopředu. Zdánlivě nenápadný muzikál Once (2007) v hlavní roli s irským hudebníkem Glenem Hansardem a českou zpěvačkou Markétou Irglovou uchvátil svět. Příběh o umění a pozvolna se rozvíjející lásce zaujal i v zahraničí. Irglová se mohla radovat, když získala Oscara za nejlepší píseň Falling Slowly. Jak pamětníci dosvědčí, Falling Slowly tehdy hráli opravdu všude!

Nominace ovládl Forman

Nepřekvapí, že nominací na Oscara má Česko(slovensko) více než získaných sošek. Z celé řady nominací se podívejme na ty nejzajímavější. V kategorii nejlepšího cizojazyčného filmu v roce 1967 získal nominaci Miloš Forman za Lásky jedné plavovlásky. V roce 1969 nominaci na Oscara obdržel další Formanův film, Hoří, má panenko. Opět neuspěl. Forman si později spravil chuť americkými snímky Přelet nad kukaččím hnízdem a již zmíněným Amadeem, které na zlatou sošku opravdu dosáhly.

V jeho stopách následoval Jiří Menzel s neproměněnou nominací za film Vesničko má středisková z roku 1985. Zdeněk a Jan Svěrákovi zkusili v roce 1992 své štěstí s Obecnou školou. V novém tisíciletí se nejlepším cizojazyčným filmem mohly stát snímky Musíme si pomáhat a Želary. Uvidíme, jestli se Mádlovy letošní Vlny zmůžou na nominaci anebo je spláchne jako příliv konkurence z ostatních států.